Duben 2017

Novinky z našich životů

27. dubna 2017 v 21:37 | Tonka Bláznivá |  DEN PO DNI
Konečně se, moji milí (ač vás tu moc není), dočkáte relativně aktuálního dění v našich životech. Chvíli jsem sice jen tak seděla a koukala na blikající kurzor, protože jsem si nedokázala vybavit, co by stálo za to vlastně zmínit. Sepsat. Vtisknout do tohoto imaginárního papíru. Hlavou mi stále běhala jedna věc - však nám se v životech nic extra neděje. Po chvíli lelkování s kurzorem mi došlo, že vlastně ani jeden den našeho života není neextrémní.

V každém dni se děje něco, co je jistým způsobem extra.

Buď extra negativní, nebo extra pozitivní, extra vtipné, extra smutné, extra šílené… extra nudné?

Něco extra je například to, že si koupím sedmi set padesáti gramovou Nutellu a nesním ji během jednoho dne. To je na mě vlastně až moc extrémní situace. Ikdyž, ono to má velmi logické opodstatnění - tuhle úžasnou sklenici šíleně návykové hmoty jsem si koupila večer před tím, než jsme odjížděli k mým rodičům na velikonoční svátky. Neuvěříte, jak moc silné nutkání jsem měla přibalit si mého mazlíčka s sebou. Několikrát jsem se na předmět štěstí mých chuťových buněk otáčela a stále mě to k němu táhlo.


Nakonec jsem odolala a díky čtyřem dnům mimo Byt se tento nutelí exemplář stal tím, který v mém vlastnictví přežil nejdéle.


Cecil a Tonka - profesionálové rekonstrukcí

18. dubna 2017 v 10:02 | Tonka Bláznivá |  DEN PO DNI

Moc mi nejde držet se přítomnosti, protože mám tak trochu pocit, že je toho stále mnoho nevyřčeného. Tak například ten čas, kdy jsme s Cecilem lehce rekonstruovali Byt. Píšu lehce, protože těžce to ani nešlo, a navíc jsme jen v nájmu, tak jaképak copak.

Měli jsme to dopředu naplánované. Já možná až přespříliš, ale moje zběsilé měsíční plánování, časový harmonogram a finanční náročnost celé akce, se nakonec ukázalo jako docela dobrý tah a ušetřilo nám to nemálo času. Ale co si budem, musela jsem s tím být vážně otravná.

Já jsem si v práci brala týden volno, myslím k tomu vyšel ještě nějaký ten svátek, takže času jsme měli fůru (nebo tak se to alespoň ze začátku zdálo). Docela dost jsme se na tu naši velkou akci těšili, i když musím přiznat, že ve mně hlodaly opodstatněné obavy.


Vždyť to nestihneme.


Jaké jsou výhody kočičího čtyřnožce?

4. dubna 2017 v 21:30 | Tonka Bláznivá |  DEN PO DNI



1) Nejste sami.

Nebo spíš, jste sami, jen když vaše kočka chce být sama. Od té doby, co mám kočky, si nedovedu vybavit moc okamžiků, kdy je nemám za zadkem. Někdy i doslova. Vstávám na Tůčkův budík, na záchodě mám na klíně Cibuli, v umyvadle mám Cibuli, ve sprše mám Cibuli. Snídám s Bůčkem na klíně a Cíbou v taléřku/misce/skleničce, než se stihnu obléct, mám minimálně na černém tričku teplý otisk kočky s památečním chlupatým dekorem. Umývám nádobí s kočkou za krkem, vařím s kočkama pod nohama, pracuji s Tůčkem na klíně/Cibuličkou v mikině/oběma kočkama rozvalenýma napůl na notebooku, napůl na externí klávesnici, nebo kdekoli nalepenýma na těle. Vytírám s Cibulí zavěšenou na mopu, večeřím pod dohledem Špéčka. Prádlo věším za povzbuzování Cibulky. Knížku čtu obklopena kočkami, na film se díváme obklopeni kočkami, když se nezadaří vyhnat je na noc z ložnice, spíme s kočkami - Cibule pod peřinou (má holka jeden tak trochu zlozvyk - jelikož spávám nahá, tak se mi občas přisaje na prso, jako fakt!) a Špek na hrudi/na krku/místo mé hlavy na polštáři


2) Jste hrdým vlastníkem vyhřívané šály, elektrického hřebenu a zahradníka v jednom!

No neberte to. Jak jsem se zmiňovala výše, Špek je dokonalá vyhřívaná šála. Když jsem si ho domů přinesla jako malé kotěcí nedochůdče, tak se můj krk stal jeho nejoblíbenějším místem ke spánku. Špekís i Cíba docela dobře suplují i hřeben. Jednou jsem byla přes noc dokonce i u kadeřnice - ráno jsem nevěřícně zírala do zrcadla, kam mi zmizel pramen vlasů, že mám nad uchem jen pár centimetrových vlásků. Občas se budím i díky tomu, že mi Tukís spící za hlavou čistí vlasy. A poté je prská na všechny strany. Nebo mi tím chce naznačit, že bych si je snad měla umývat častěji? Inu a k tomu zahradničení. Na to je u nás expert Cibule. Neexistuje ani jeden květináč, který by alespoň jednou nepřesadila. Je opravdu zázračná, protože krásně naklíčenou pažitku rozházela po bytě během půlminuty mé nepozornosti. Jestli se chcete dočíst víc o jejích kouzelných schopnostech v oboru Hlínapocelémbytě, tak prosím - zde.